Hmyz má na světě určitě své místo. Nelze ho tu postrádat, protože plní svou úlohu. A kdyby nebyl, byla by to katastrofa pro celý svět a pochopitelně i pro nás lidi. Známe třeba hmyzí druhy, které jsou prospěšné tím, že opylují květy, další hmyz je dejme tomu kvůli svému nízkému postavení v potravinovém řetězci obživou mnoha jiných tvorů, některý nám dává med… Tím vším i mnohým dalším je nám hmyz prospěšný. Ale vedle hmyzu, který máme rádi nebo který nám aspoň nevadí, je i ten, v jehož blízkosti se nechceme vyskytovat.

Někdy nám tento nevadí zase až tak moc, a když přece, rozplácneme ho a problém je vyřešen, ale někdy je to ještě horší. Existuje i hmyz, se který v žádném případě nechceme žít, který nestrpíme ani u sebe doma, ani jinde ve své těsné blízkosti. A tím myslím pochopitelně hmyzí druhy, které nám pijí krev, ničí potraviny, škodí na majetku nebo dokonce roznášejí nemoci. Kdo z vás třeba zažil doma štěnice nebo mravence, ví, o čem mluvím. Kdo z nás by přece radostně přihlížel tomu, jak se mu to hemží ve spižírně mravenci, schopnými navíc i rozkousat kdeco kolem, nebo kdo by se ochotně a s nadšením drbal, jsa poštípaný štěnicemi?

Nikdo. Prostě je hmyz, který nesnášíme natolik, že ho chceme vysloveně zlikvidovat. Jenže třeba ony štěnice umí zalézt i do těch nejužších štěrbin a vyrážejí za krví až za tmy, čemuž se jenom těžko vzdoruje. A navíc už si zvykly i na nejeden druh postřiku, takže se nám vlastně ‚vysmívají‘ za naši nemohoucnost. Můžeme je rozmačkávat, jak chceme, ale přece jen se jich nikdy nezbavíme. Dokud si nepozveme na pomoc profesionály z oboru desinsekce, kteří mají i stále účinné přípravky, i zkušenosti a schopnosti, díky nimž nás mohou podobných vetřelců zbavit. Díky zásahu těchto odborníků nemusíme žít spolu s nežádoucím hmyzem. A nikomu z nás jistě není líto, když je tento zahuben.